Fair play

12 přečtení
4 minut čtení

Nejsem filmový kritik a nevím, jestli novému filmu Fair Play by víc slušelo 70, nebo 80 %. Ale myslím, že je to po čase zase povedený snímek.

V médiích se hodně psalo a mluvilo o tom, že Fair Play je prvním filmem (a po rozhlasové hře Koule druhým uměleckým počinem) zobrazujícím státem organizovaný systém dopingu před rokem 1989, ale svět vrcholového sportu je tady vlastně jenom kulisou, za níž se odehrávají důležitější věci. Je o fair play v životě, ne jenom na dráze. O fair play ve vztahu k soupeřům, ale i k rodičům, dětem, partnerům a vlastně taky k sobě samým. O tom, za které hranice až lze v životě jít a kdy se ještě dá říct NE (dá se říct téměř vždycky, jenom se za to platí různá cena). O tom, jestli v boji s nepřítelem, kterým pohrdáme, můžeme používat jeho vlastní zbraně.

Plusem filmu je rozhodně i to, že třeba znovu otevře veřejnou debatu o ceně a hodnotě světových medailí a výkonů z 80. let, které jsou u nás stále oslavovány a předhazovány současné generaci sportovců (ostatně při zmínce o “nepřekonatelných” časech běžkyň z NDR se televizní komentátoři potutelně usmívají, při řeči o těch československých přecházejí do oslavného tónu). A trochu rozmaže onu slavnou tlustou čáru, která se nakreslila i ve sportu. To, že čs. státní dopingový systém nebyl monstrózní jako systém made in DDR a CCCP, totiž neznamená, že byl jaksi ušlechtilejší.

Ale zpátky k filmu. Tvůrci se podle mého celkem dobře vyrovnali se zobrazením reality let 1983-84, aniž by museli pro navození atmosféry lacině implantovat písničky Michala Davida a spol. Jediným malým přešlapem v tomhle směru je atletka, která se před startem závodu pro štěstí pokřižuje. To by, myslím, udělala jenom jednou. Herečka v hlavní roli samozřejmě nemá postavu s muskulaturou reprezentační sprinterky, a už vůbec ne s muskulaturou reprezentační sprinterky na anabolikách (ochlupení na břiše a chmýří pod nosem to nezachrání) – ale to se dá celkem pochopit. Běžecké scény jsou natočeny poměrně uvěřitelně, netahají za oči jako v jiných sportovních filmech nebo seriálech.

Děj prozrazovat a pitvat nebudu. Snad jenom přidám soukromý odhad: kdo půjde na Fair Play s očekáváním, že uvidí film o běhání, jako jsou třeba ty americké o Steve Prefontainovi nebo byl seriál Dlouhá míle, bude asi zklamaný. Kdo je zvyklý nahlížet i za kulisy, určitě si odnese pár zajímavých témat k přemýšlení.

Napsat komentář

Your email address will not be published.