Tři kamarádi mi nezávisle na sobě – a každý trochu jinými slovy – nedávno řekli: „Tenhle rok bude poslední, kdy do běhání zkusím ještě pořádně šlápnout.“ Ani jednomu z nich už není pětadvacet, spíš dvakrát víc. A šlapat do toho v jejich podání znamená trojcifernou týdenní kilometráž, intervaly, tempa, posilování, strečink…prostě tradiční, strukturovaná, výkonnostní příprava.
Celý text
Když jsem si dělal rešerše k tomuto textu, našel jsem při procházení části svého archivu týkající se Emila Zátopka jeden poklad, na nějž jsem už dávno zapomněl. Byl to přebal ne příliš známé knihy Běží Zátopek. Vyšla v roce 1967, na tu dobu ve spíše skromném nákladu, a je to životopis vyprávěný samotným běžcem. Čistého
Celý text
Dnes je to přesně třicet let, co se konal asi nejbizarnější běžecký závod české historie. Závod, který se dostal do televizních zpráv a na titulní stránky všech novin ne díky výkonům účastníků, ale kvůli demonstracím proti jeho konání. Nejostřeji sledovanou kategorii vysokoškoláků vyhrál tehdy dvacetiletý Daniel Orálek a tady je vzpomínka a úryvek z knihy
Celý text
Když v roce 1944 Antonín Špiroch vyhrál úvodní ročník Chodského maratonu, dostal velmi zvláštní cenu. Sochu z pálené hlíny. Byla válka, nebylo možné sehnat bronz, a tak domažličtí pořadatelé přišli s provizorní trofejí a plánem, že mu ji nechají odlít v lepších časech. Už příští rok, jak doufali. Všichni jsme teď tak trochu v situaci,
Celý text
Mám takový zvyk (možná zlozvyk, jak tvrdívá můj doprovod), že při procházkách lokalitami typu pražská Stromovka nebo mnichovský Olympiapark pozorně monitoruju kolem se šinoucí běžce. Zajímá mě, jaké mají boty, ale ještě pečlivěji sleduju jejich běžecký styl. A snažím se odhadnout, kdo je polykač maratonů, kdo začátečník, kdo hubnoucí týpek, kdo fotbalista, který se vydal
Celý text
Až do letošního roku poznala historie světové atletiky deset mužů, kteří drželi světový rekord na tratích 5000 i 10 000 metrů. Ano, jedním z nich byl i Emil Zátopek. Ten dokonce rekordní časy zaběhl s odstupem dvou dnů: 30. května 1954 v Paříži pětku za 13:57,2 a 1. června 1954 v Bruselu desítku za 28:54,2
Celý text
„Kdy napíšeš další běžeckou knížku?“ Ani nevím, kolikrát za posledních šest let jsem na tuhle otázku odpovídal. Ale vždycky vyhýbavě. Že kdo ví, nejspíš už nikdy. Byl jsem rád, že Maraton a jiné pošetilosti i Můj dlouhý běh (tu jsem psal společně s ultramaratoncem Danem Orálkem) měly úspěch a nemyslel jsem si, že k tématu
Celý text
Bylo to v srpnu, při dovolené v Tyrolsku. Počasí jako z kýčovité pohlednice. Slunce, ale ne vedro, jak jinak ve 1200 metrech nad mořem, k tomu modrá obloha a jenom lehký větřík. Nazul jsem boty a vyrazil na svůj long run. Okolí jsem moc neznal, tak jsem se napojil na nejbližší Radweg a utíkal směrem
Celý text
Říká o sobě, že se nepovažuje za běžce a už vůbec ne za atleta. A že soupeření s ostatními mu je vlastně nepříjemné. Ale když se podíváte na výsledky ultramaratonce Petra Válka (45 let), zjistíte, že běhat umí daleko i rychle a že ze soupeření s druhými už dokázal vytěžit řadu hezkých výsledků. Je například
Celý text
Maratony i jiné závody dneska běháváme v adidaskách, asicsech, mizunách, brooksech a dalších modelech, ale kdo ví, možná nechybělo mnoho k tomu, aby mezi ně patřila i značka Baťa. V roce 1936 zlínská firma vyrobila „běžecké střevíce“ a měla ambice s nimi dobýt svět. Tedy vyrobila… Nebudeme si lhát, prostě je okopírovala. Došlo k tomu
Celý text
◾️ Trénink běhu marathonského předpokládá zralý věk (nejméně 26 roků), dokonalé zdraví a idealismus. ◾️ Pro marathonce, více než pro jakéhokoliv atleta, platí pravidlo, že forma se získává již v zimě. ◾️ Hlavní zásada marathonce musí býti: denně trénovat. Střídá cvičení v tělocvičně s tréninkem v přírodě. ◾️ Nejdůležitější obsah tréninku jak v zimě a
Celý text