Z Atén do Sparty. 246 kilometrů v dešti, větru i potmě

z rubriky Závody autor:

Spartathlon není nejdelší běžecký závod na světě. Ani nejhezčí. Ani nejtěžší. Ale zatímco ostatní ultramaratony jsou „jenom“ závody, tenhle je legenda. Běh ve stopách starověkého vojenského posla Feidippida, z Atén až do Sparty. Pojďte se i vy vydat na trať letošního ročníku.

Ne, tohle není heroický příběh o totálním vyčerpání a pekelně bolavých nohou. Aspoň ne těch mých. Společně s kamarádem Petrem totiž máme privilegium jet po trase Spartathlonu v autě. Jsme v roli oficiálního supportu ultravytrvalce Daniela Orálka, který běží slavný závod už pošesté. Vyfasovali jsme nalepovací číslo a pár pokynů, co na trati smíme a co máme zakázáno. A můžeme vyrazit na start.

Český tým před startem závodu

Vybíhá se v sedm ráno od úpatí Akropole. Pod kopcem stojí čtyři stovky vytrvalců z celého světa. Před sebou mají 246 kilometrů, jež musí zvládnout do 36 hodin, ale pouze výjimečně je vidíte pohroužené do svých myšlenek a naprosto soustředěné. Kdepak, tohle je chvíle selfíček a skupinových fotek. Nejaktivnější jsou, jak jinak, Japonci. Úsměvy do objektivů, plácání po ramenou, poslední výměna dojmů. Víc než třetina ze startujících do Sparty dorazí ve sběrném autobuse, ale to pochopitelně ještě nevědí.

Obecně platí, že dvě největší úskalí Spartathlonu jsou horko a ještě větší horko. Poslední zářijový pátek se ultramaratonci při cestě z Atén na Peloponés běžně potkávají s teplotami atakujícími třicítku. Někteří proto v rámci tréninku pravidelně chodí do sauny nebo v červenci a srpnu nabíhají stovky kilometrů v žáru poledního slunce.

Kdo letos zvolil tenhle způsob přípravy, pomohl si k hezky opálenému tělu – a to je tak všechno. Řecko má 28. září do pozdně letní idylky daleko. Jako by prosinec přišel o tři měsíce dřív. Prší, fouká, denní teploty se pohybují okolo 18 stupňů. Na svědomí to má středomořský hurikán Zorba, který se chystá udeřit na jih země přibližně ve stejnou dobu, kdy tam mají dobíhat účastníci Spartathlonu. Školy jsou zavřené, úřady zrušily i trajektová spojení mezi přístavem Pireus a ostrovy Mykonos, Santorini, Rhodos a Kos.

Ale běžci vyrážejí na svoji pouť bez ohledu na temná mračna nad hlavou.

Zbytek reportáže čtěte ZDE.

Štítky:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

*

Zpátky nahoru