westcott
Příběhy

Na splnění běžeckých snů není pozdě ani ve čtyřiceti

Není nijak neobvyklé, když na olympijských hrách startují sportovci, kteří už oslavili čtyřicáté narozeniny. Není to nijak neobvyklé ani mezi běžci – ostatně za pár týdnů budou v Riu závodit veteráni Meb Keflezighi (41) nebo Bernard Lagat (rovněž 41). Ale je docela unikát, když se maratonec ve čtyřiceti letech chystá na svůj olympijský debut. Aktuálně je to případ australského vytrvalce Scotta Westcotta. Životní sen se mu splnil ve chvíli, kdy už se o něj vlastně přestal prát. Po olympijské účasti poprvé zatoužil v roce 1993. Byl ještě teenager, pořadatelství olympijských her pro rok 2000 bylo právě přiklepnuto australskému městu Sydney a… Celý text

shorter
Recenze

Syrové vzpomínky otce běžeckého boomu

Maratonec Frank Shorter neměl charisma jako Steve Prefontaine, nebyl miláčkem davů jako Bill Rodgers, ale do dějin americké i světové atletiky se zapsal nezpochybnitelným způsobem. A také nepřímo ovlivnil životní styl milionů lidi na celém světě. Shorterovo olympijské vítězství v Mnichově 1972 totiž pomohlo nastartovat běžecký boom v USA, jehož vlna se pak přelila i na další kontinenty. Nejen o tom vypráví v nedávno vydané autobiografii My Marathon: Reflections on a Gold Medal Life. Při čtení knihy pochopíte, že titul „otec běžeckého boomu“ nenosí Shorter s nějakou zvláštní hrdostí. Spíše se mu brání. Ale pozor: pojmem běžecký boom tady… Celý text

turkyne
Sloupky

Turecký zázrak aneb Pomalé odumírání evropské atletiky

Možná jste si všimli, že minulý týden v Amsterdamu proběhlo mistrovství Evropy v atletice. Už podruhé v roce, kdy jsou zároveň na programu letní olympijské hry. Z toho důvodu byl šampionát opět posunut na začátek července, do smrtící mediální konkurence fotbalového EURO, Wimbledonu a Tour de France. Nic moc. Víc ovšem ME degradují jiné věci. Tou první je fakt, že v olympijském roce není pro atlety vrcholem sezony. Někteří ho záměrně vynechávají a raději se věnují tréninku, jiní ho berou především jako olympijský test. Trpí tím úroveň řady disciplín. Od roku 1934 až do 2010 se ME konalo uprostřed… Celý text

kucera1
Rozhovory

Česká atletika trpí fenoménem amatérského běhání

V dnešní době, kdy se většina vytrvalců honí za slávou na silnicích, David Kučera zůstává konzervativní. Jeho doménou jsou krosy a závody na dráze. Běhá sám a s trenérem spolupracuje pouze na dálku. Stejně patří k české špičce. Je z Liberce, studuje v Praze a poslední rok strávil v Mnichově. Na Erasmu ale chodil ze všech večírků brzo a odměnou mu byly nové osobní rekordy. Domů se vrátil triumfálně, když na nedávném mistrovství republiky v Táboře získal v závodě na 5000 metrů svůj první titul. Na tuzemskou atletiku má silný názor a nebojí se ho sdělit. Jaké byly tvoje běžecké… Celý text

comrades1
Závody

Comrades. Úžasný závod a zážitek na celý život

V závěrečné kapitole své knihy Můj dlouhý běh Daniel Orálek píše: „Mým snem číslo jedna pro nejbližší období je ale Comrades Marathon v jižní Africe.“ Po dvou letech si ho splnil. Přečtěte si v reportáži, jak se mu na nejstarším a nejmasovějším ultramaratonu světa vedlo i líbilo. Jsou ultramaratony, které mají tradici. Jsou ultramaratony, které mají atmosféru. No, a potom je tady Comrades, ultramaraton, který má v rodném listu rok 1921, kdy ho Vic Clapham založil na počest kamarádů z první světové války a jejich dlouhých pochodů. Od doby, kdy v prvním ročníku startovalo 34 běžců, se hodně, opravdu hodně… Celý text

FUSEKLE
Sloupky

Ponožky nad zlato

Už deset let běhám v jedněch ponožkách. Tedy ne ve stále stejném páru, to dá rozum. Ale ve stejné značce a stejném modelu. Kdysi jsem je dostal na zkoušku, skvěle mi padly a neměl jsem důvod pídit se po jiných. Odběhal jsem v nich odhadem tak 95 procent svých kilometrů. V zimě v nich není zima, v létě v nich není horko. Nedělají puchýře, drbou se až po dlouhé době, na noze pohodlně sedí. Už deset let stojí i vypadají pořád stejně. Ale značku sem psát nebudu: nejsem ambasador ani influencer, kupuji si je za své. K žádné části… Celý text

trio
Příběhy

Trio to Rio. Estonky si splní olympijský sen

Když na zimních olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 nastoupili v útoku čs. hokejového týmu bratři Marián, Peter a Anton Šťastní, byla to svým způsobem mezinárodní senzace. Letos diváci v Riu spatří ještě větší unikát: poprvé se na olympijské půdě představí trojčata. Navíc v jednom sportu a dokonce v jedné disciplíně. V maratonu. Dubnový maraton v Hamburku nebyl důležitý jenom pro Jiřího Homoláče, který se (neúspěšně) pokoušel o olympijský limit. Oči sportovních fanoušků z Estonska se upíraly k závodu žen, kde se třicetiletá Leila Luiková snažila zdolat čas 2:45. Ten by jí jednak zajistil nominaci do Rio… Celý text

KOMEN2
Příběhy

Daniel Komen: hvězda, která zhasla příliš brzy

Do světa velké atletiky vtrhl v polovině 90. let jako velká voda. Získal titul mistra světa na 5000 metrů, překonal pár světových rekordů, dokázal porážet Haileho Gebrselassieho – a pak zase zmizel. Vrcholná kariéra Daniela Komena trvala tři sezony. Zůstala po něm spousta krásných závodů a taky historicky nejlepší čas na 3000 metrů (7:20,67), ke kterému se posledních pět let nikdo nepřiblížil víc než na deset vteřin. Pokud byste hledali modelový příklad keňského šampiona, můžete si do schématu dosadit Daniela Komena. Pocházel z chudých poměrů (i na místní podmínky), měl třináct sourozenců a běh byl asi jediným způsobem, jak… Celý text

Závody

Proč se ženy při ultra dokáží vyrovnat mužům?

Pam Reedová dvakrát ovládla celkové pořadí Badwater Ultramarathonu. Lizzy Hawkerová jako první žena v historii skončila na stupních vítězů při Spartathlonu, Katalin Nagyová bylo loni jen o příčku níže. Výkon Michaely Dimitriadu na 24 hodin (244,232 km) nepřekonal za posledních patnáct let žádný český běžec. Výčet by mohl být ještě delší. I z něj je zřejmé, že ženy dokáží v ultra závodech to, co v jiných běžeckých disciplínách nikoli: držet s muži krok, ba je i občas porážet. Jak je to možné? První důvod se nabízí: čím delší trať, tím snadněji se ženy vyrovnávají se svým nejzásadnějším handicapem, tedy s… Celý text

CIL
Sloupky/Závody

Všichni jsme vítězové. Opravdu?

Vítěz je jenom jeden. Druhý je prvním poraženým. Vítězem je každý, kdo se postaví na start. Nechal za sebou statisíce a miliony těch, kdo zůstali doma. Kdykoli dnes přijde řeč na téma vítězství, mluví se obvykle jenom v těchto dvou extrémech. Zvláštní. První pohled patří především do světa profesionálního sportu, kde soupeří nejsoutěživější ze soutěživých. Určitě jste taky párkrát v televizi viděli zklamané sportovce, co si na stupních vítězů ostentativně sundavali z krku stříbrné medaile, hned jak jim je tam pořadatelé pověsili, a skenovali okolí naštvanými výrazy. Ale ani v téhle sféře neplatí The Winner Takes It All tak… Celý text

MARY
Příběhy

Rekordy, sláva a slzy Mary Deckerové

Tucet světových rekordů a dva tucty ortopedických operací. I touhle větou lze shrnout kariéru americké běžkyně Mary Deckerové, jež trvala víc než čtvrt století. Její život má v sobě všechno, co má srdceryvný příběh mít: úspěchy, pády, slzy, návraty, naděje, zklamání. Ve své době byla stejně populární jako třeba Martina Navrátilová, málokterá sportovkyně v 80. letech tak často zdobila titulní stránky. Úplně nejdřív se proslavila jako „Little Mary“. S běháním začala v deseti letech a za rok už vyhrávala první závody. Když jí ještě nebylo třináct let, zaběhla si první maraton – za 3:09:47. V roce 1971, kdy pro… Celý text

Zpátky nahoru