comrades1
Závody

Comrades. Úžasný závod a zážitek na celý život

V závěrečné kapitole své knihy Můj dlouhý běh Daniel Orálek píše: „Mým snem číslo jedna pro nejbližší období je ale Comrades Marathon v jižní Africe.“ Po dvou letech si ho splnil. Přečtěte si v reportáži, jak se mu na nejstarším a nejmasovějším ultramaratonu světa vedlo i líbilo. Jsou ultramaratony, které mají tradici. Jsou ultramaratony, které mají atmosféru. No, a potom je tady Comrades, ultramaraton, který má v rodném listu rok 1921, kdy ho Vic Clapham založil na počest kamarádů z první světové války a jejich dlouhých pochodů. Od doby, kdy v prvním ročníku startovalo 34 běžců, se hodně, opravdu hodně… Celý text

FUSEKLE
Sloupky

Ponožky nad zlato

Už deset let běhám v jedněch ponožkách. Tedy ne ve stále stejném páru, to dá rozum. Ale ve stejné značce a stejném modelu. Kdysi jsem je dostal na zkoušku, skvěle mi padly a neměl jsem důvod pídit se po jiných. Odběhal jsem v nich odhadem tak 95 procent svých kilometrů. V zimě v nich není zima, v létě v nich není horko. Nedělají puchýře, drbou se až po dlouhé době, na noze pohodlně sedí. Už deset let stojí i vypadají pořád stejně. Ale značku sem psát nebudu: nejsem ambasador ani influencer, kupuji si je za své. K žádné části… Celý text

trio
Příběhy

Trio to Rio. Estonky si splní olympijský sen

Když na zimních olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 nastoupili v útoku čs. hokejového týmu bratři Marián, Peter a Anton Šťastní, byla to svým způsobem mezinárodní senzace. Letos diváci v Riu spatří ještě větší unikát: poprvé se na olympijské půdě představí trojčata. Navíc v jednom sportu a dokonce v jedné disciplíně. V maratonu. Dubnový maraton v Hamburku nebyl důležitý jenom pro Jiřího Homoláče, který se (neúspěšně) pokoušel o olympijský limit. Oči sportovních fanoušků z Estonska se upíraly k závodu žen, kde se třicetiletá Leila Luiková snažila zdolat čas 2:45. Ten by jí jednak zajistil nominaci do Rio… Celý text

KOMEN2
Příběhy

Daniel Komen: hvězda, která zhasla příliš brzy

Do světa velké atletiky vtrhl v polovině 90. let jako velká voda. Získal titul mistra světa na 5000 metrů, překonal pár světových rekordů, dokázal porážet Haileho Gebrselassieho – a pak zase zmizel. Vrcholná kariéra Daniela Komena trvala tři sezony. Zůstala po něm spousta krásných závodů a taky historicky nejlepší čas na 3000 metrů (7:20,67), ke kterému se posledních pět let nikdo nepřiblížil víc než na deset vteřin. Pokud byste hledali modelový příklad keňského šampiona, můžete si do schématu dosadit Daniela Komena. Pocházel z chudých poměrů (i na místní podmínky), měl třináct sourozenců a běh byl asi jediným způsobem, jak… Celý text

Závody

Proč se ženy při ultra dokáží vyrovnat mužům?

Pam Reedová dvakrát ovládla celkové pořadí Badwater Ultramarathonu. Lizzy Hawkerová jako první žena v historii skončila na stupních vítězů při Spartathlonu, Katalin Nagyová bylo loni jen o příčku níže. Výkon Michaely Dimitriadu na 24 hodin (244,232 km) nepřekonal za posledních patnáct let žádný český běžec. Výčet by mohl být ještě delší. I z něj je zřejmé, že ženy dokáží v ultra závodech to, co v jiných běžeckých disciplínách nikoli: držet s muži krok, ba je i občas porážet. Jak je to možné? První důvod se nabízí: čím delší trať, tím snadněji se ženy vyrovnávají se svým nejzásadnějším handicapem, tedy s… Celý text

CIL
Sloupky/Závody

Všichni jsme vítězové. Opravdu?

Vítěz je jenom jeden. Druhý je prvním poraženým. Vítězem je každý, kdo se postaví na start. Nechal za sebou statisíce a miliony těch, kdo zůstali doma. Kdykoli dnes přijde řeč na téma vítězství, mluví se obvykle jenom v těchto dvou extrémech. Zvláštní. První pohled patří především do světa profesionálního sportu, kde soupeří nejsoutěživější ze soutěživých. Určitě jste taky párkrát v televizi viděli zklamané sportovce, co si na stupních vítězů ostentativně sundavali z krku stříbrné medaile, hned jak jim je tam pořadatelé pověsili, a skenovali okolí naštvanými výrazy. Ale ani v téhle sféře neplatí The Winner Takes It All tak… Celý text

MARY
Příběhy

Rekordy, sláva a slzy Mary Deckerové

Tucet světových rekordů a dva tucty ortopedických operací. I touhle větou lze shrnout kariéru americké běžkyně Mary Deckerové, jež trvala víc než čtvrt století. Její život má v sobě všechno, co má srdceryvný příběh mít: úspěchy, pády, slzy, návraty, naděje, zklamání. Ve své době byla stejně populární jako třeba Martina Navrátilová, málokterá sportovkyně v 80. letech tak často zdobila titulní stránky. Úplně nejdřív se proslavila jako „Little Mary“. S běháním začala v deseti letech a za rok už vyhrávala první závody. Když jí ještě nebylo třináct let, zaběhla si první maraton – za 3:09:47. V roce 1971, kdy pro… Celý text

emil
Recenze

Zátopek jinýma očima. A vážně dobrý

Časopis Zatopek vychází v Belgii, nejlepší závod nesoucí Zátopkovo jméno se běhá v Austrálii, tak asi nepřekvapí, když pozoruhodný životopis nejlepšího atleta české historie napsal anglický autor. Je jím Rick Broadbent, jeho kniha se jmenuje Endurance: The Extraordinary Life and Times of Emil Zátopek a vyšla ve čtvrtek. Sportovní biografie, tedy ty bez předpony „auto“, nemají v českém prostředí moc velkou tradici. Pokud už se nějaká objeví, je to většinou narychlo spíchnutá kompilace z cizích novinových rozhovorů a reportáží, jejímž jediným účelem je rychle vydělat peníze. Google and Wikipedia Journalism. Jmenovat nebudu, reklamu si vážně nezaslouží. V zahraničí, rozhodně v prostředí anglického a německého jazyka,… Celý text

BAJZA
Rozhovory

Jakub Bajza: Závodění mi stále nechybí

Před třemi lety jsem se vydal na první běžecké soustředění. Ještě před odjezdem jsem měl zvláštní důvod se těšit. Doneslo se mi, že do stejného penzionu na Štrbském Plese má namířeno i Jakub Bajza. S atletikou jsem tehdy začínal, zatímco Kuba už měl na kontě pěknou řádku mistrovských titulů. Představoval jsem si setkání s frajerem, který má trénink rozplánovaný do detailu, a tak trochu počítal s tím, že moc času na mě asi mít nebude. Realita byla docela jiná. V Tatrách čekal skromný kluk, který se vracel po zranění a kterého odlišovala snad jen žlutá šusťákovka AK Kroměříž. Z běhání nikdy nedělal vědu a… Celý text

Sloupky

Konec osamělosti přespolního běžce

Máte dost fantazie? Umíte si představit pětadvacetiletého Emila Zátopka dnes, jak si po doběhu udělá selfie s přítelkyní Danou, uličnicky se zasměje do displeje a na Instagramu se pochlubí tréninkem #60x400m #roadtohelsinky #mybigdream #kdyznemuzespridej? Jde to těžko, předpokládám. Protože Zátopek patřil ke generacím, které měly v krvi osamělost přespolních běžců. Běhání se za poslední roky změnilo snad ve všem. O tom už byla napsána spousta vět a souvětí, i na těchto stránkách. Řada z nových věcí je vidět na první pohled: průměrné časy startovního pole se zhoršily, běžce v trenkách a tílku vytlačují postavy v elasťácích, kompreskách a se sluchátky, získat místo… Celý text

waldemar
Příběhy

Cierpinski, dvě zlaté medaile a jedna šmouha

Sedmadvacetkrát se od roku 1896 běžel olympijský (mužský) maraton a pětadvacet běžců se může pyšnit tím, že získali zlatou medaili. Že ten počet nesedí? Však dva maratonci se radovali dvakrát. Slavný Abebe Bikila (1960 a 1964) – a dnes už trochu opomíjený Waldemar Cierpinski (1976 a 1980). Nikdo jiný nedokázal svůj úspěch obhájit. Bikila zkoušel ještě třetí pokus (1968), Cierpinski tuhle možnost v roce 1984 nedostal. Cierpinského rodiče pocházejí ze Slezska a na začátku roku 1945 odsud utekli do východní části Německa. Když se rozdělovala znárodněná půda, dostali svůj díl a začali se živit jako sedláci. Waldemar, druhorozený syn… Celý text

Zpátky nahoru