Ať vezmete do ruky jakoukoli běžeckou příručku pro začátečníky, v každé stojí tučným písmem napsáno: v den závodu nezkoušejte nic nového! Keňský maratonec Eliud Kipchoge je příliš dobrý běžec na to, aby podobnou literaturu četl, proto o téhle poučce zřejmě nemá páru. Snad proto si v neděli v Berlíně vzal fungl nový prototyp závodek Nike Streak 6, ve kterých ho už po prvním kilometru začaly zlobit vložky a v druhé polovině maratonu se vydaly na cestu ven z bot. Řada diváků tento boj sledovala možná napjatěji než údaje na mezičasech.
Kipchoge vyhrál, v čase 2:04:01, ale o 65 vteřin mu unikl světový rekord. Podle jeho manažera Jose Hermense ho o něj připravily právě špatné boty, neboť kvůli putující vložce měl puchýře na levé noze a zkrvavený palec. Což je poněkud odvážné tvrzení.
„Testoval je před startem a vypadalo to dobře. Problém byl, že vložky nebyly dobře přilepené a nešťastně a zcela nečekaně vylezly. Takže 41 kilometrů běžel ve špatných botách,“ napsal Hermens v e-mailu redakci časopisu Runner´s World.
Nike se včera Kipchogemu omluvila a ten na oplátku pronesl pár slov o tom, že jsou to fantastické boty, nejlepší, jaké kdy měl, a že jediný problém byl v chybějícím lepidle. Zároveň vyzval své fanoušky, aby vzali obchody útokem, až se v nich objeví nová verze modelu Streak 6.
I tak se dá trapas přeměnit v PR gag. Byť poněkud těžkopádný, řekl bych.
Experti na marketing se aspoň mohou přít, jestli to byla pro Nike špatná reklama, nebo naopak výborná, protože každý, kdo maraton sledoval, teď ví, v jaké značce jeden z nejlepších vytrvalců současnosti běhá, zatímco u Kipsanga, Tsegaye či jmenovců Mutaiových zřejmě nikoli.
Už před 39 lety se díky botám proslavil jiný skvělý šampion, finský vytrvalec Lasse Virén. Tehdy šlo však o příběh vlastně opačný. Problém přišel až za cílovou čárou.
Virén na olympijských hrách v Montrealu vyhrál závod na 10 000 metrů, po jeho skončení vzal do rukou svoje tretry Onitsuka Tigers (dnešní Asics) tak, jako sjezdaři okamžitě po dojezdu berou lyže, a mával jimi divákům. MOV považoval takový způsob oslavy za nepovolenou reklamu, tenkrát byla pravidla přeci jenom přísnější, a vyloučil ho z příštího závodu na 5000 m. Virén se bránil, že si boty vyzul, protože měl od nich puchýře na nohou. To mu pochopitelně věřil málokdo.
MOV ho nakonec dvě hodiny před startem omilostnil a Virén pětku vyhrál, byla to jeho čtvrtá a poslední zlatá olympijská medaile. Boty už si v cíli nevyzouval.
O rok dřív Bill Rodgers zase překonal traťový a americký rekord v Bostonu (2:09:55), ačkoli deset kilometrů před cílem na chvíli zastavil a zavazoval si boty. Rovněž Nike, model Boston´73. Týden před maratonem je dostal poštou od Steva Prefontaina s prosbou, jestli by je nechtěl vyzkoušet (Nike tehdy byla mladá a ještě ne moc známá firma). Byly trochu větší, proto si musel po 32 kilometrech pevněji utáhnout tkaničky.
Ale ještě zpátky ke Kipchogemu. Teprve za pár let se dozvíme, jestli měl keňský šampion ještě další šanci bojovat o svěťák a jak s ní případně naložil. Kdyby ne, zůstane mu aspoň neoficiální rekord za nejrychlejší maraton s vysunutými vložkami. Protože nikdo takový už se na světových závodech neobjeví, tím si můžete být jistí.
