Bekele ukázal, že ho nesmíte odepisovat. Nikdy

771 přečtení
6 minut čtení

Když před rokem zaběhl Eliud Kipchoge v Berlíně světový rekord (2:01:39), hodně lidí, včetně mě, si myslelo, že pokud má někdo šanci ho v nejbližších letech překonat, bude to chlapík jménem…Eliud Kipchoge. Dneska sedmatřicetiletý etiopský veterán Kenenisa Bekele ukázal, že mezera mezi Kipchogem a zbytkem světa není tak veliká, jak se předpokládalo. Svěťáku se přiblížil na dvě vteřiny! Tady je pár mých prvních poznámek k úžasnému závodu.

  • Odkud se zase Bekele vynořil? Poslední maraton dokončil v dubnu 2018. V Londýně sice doběhl šestý, ale ztráta 4:36 na vítězného Kipchogeho byla propastná. To se zdál být konec jeho maratonské kariéry. Lepší to nebylo ani na podzim v Amsterdamu, kde pro zranění vzdal závod kilometr před cílem. Letos na jaře odřekl účast v Tokiu kvůli únavové zlomenině a ještě na začátku léta měl výraznou nadváhu (v poměru ke konstituci jeho těla). A najednou je tu čas 2:01:41! Osobák vylepšený o 82 vteřin. A to, jak řekl v cílovém rozhovoru, nebyl na závod stoprocentně připraven.
  • Emil Zátopek, jak známo, je jediným atletem historie, který na jedněch olympijských hrách získal zlatou medaili na 5000 m, 10 000 m a v maratonu. Bekele ho dnes mohl svým způsobem napodobit: dvě vteřiny ho dělily od toho, aby se stal prvním, kdo na těchto třech vytrvaleckých distancích bude současně držet světový rekord. Pokud by se mu to bývalo bylo podařilo, byl by to v budoucnosti podobně nedostižný výkon jako ten Zátopkův.
  • I když se před maratonem v Berlíně nemluvilo o tom, že by se snad mělo útočit na světový rekord (realistický byl pokus o pokoření hranice 2:03), Bekele a jeho vodiči v podstatě od začátku drželi tempo svěťáku. V polovině trati měli náskok jedné vteřiny a ještě na čtyřicátém kilometru měl Bekele, který mezitím překonal krizi, k dobru dvě vteřiny. O světový rekord přišel v závěru. On, který na dráze dominoval právě smrtícím finišem. Posledních 2195 metrů zaběhl loni Kipchoge o čtyři vteřiny rychleji.
  • Smolařem dne je celkově druhý Birhanu Legese, jenž se časem 2:02:48 stal třetím nejrychlejším maratoncem historie. Bohužel i lídrem tabulky poražených, kde vystřídal krajana Mosineta Geremewa (2:02:55). A to někde okolo 38. kilometru ještě vedl.
  • O smůle něco ale ví i samotný Bekele. Při dvou svých nejlepších maratonech jenom těsně zaostal za světovými rekordy. V roce 2016 to bylo šest vteřin, letos ty již zmíněné dvě. Alespoň je novým veteránským rekordmanem v kategorii nad 35 let, tam vymazal jedenáct let starý výkon svého velkého předchůdce Haileho Gebrselassieho (2:03:59).
  • Při postupném ořezávání pětky a desítky z programu Diamantové ligy a dalších prestižních mítinků je zřejmé, že běžecká kvalita se bude přesouvat na silnici. Zatímco na maratonské časy Kipchogeho a Bekeleho může brzy zaútočit někdo mladší, rekordy na 5000 a 10 000 m se jenom tak nepohnou. Ostatně, ve statistikách jsou zapsané už čtrnáct, resp. patnáct let.
  • Dvakrát škoda, že Bekele dneska světový rekord nepřekonal – leckde by se mu dostalo větší publicity než atletickému šampionátu v Kataru, který sledují poloprázdné tribuny.
  • Po dlouhé době jsme v závodě, kde mohl padnout světový rekord, viděli opravdové soupeření. Vítěz neměl nic jistého. V několika okamžicích se zdálo, že zpomalí a odpadne. Pro mě to byl jeden z nejúchvatnějších maratonů, co jsem kdy viděl (i díky skvělému komentáři ARD). Srovnání snese snad jenom s olympijským závodem v Pekingu 2008 a tehdejším představením Samuela Wanjirua. Myslím, že Kipchogeho říjnová časovka ve Vídni mě nebude bavit ani z poloviny jako dnešní maraton v Berlíně.
  • Ty boty by se měly opravdu zakázat 🙂

Napsat komentář

Your email address will not be published.