Zemřel Yifter, dvojnásobný olympijský vítěz a Haileho vzor

z rubriky Příběhy autor:

Na konci roku 2016 neumírali jenom herci a zpěváci. Dva dny před Štědrým dnem navždy odešel skvělý etiopský vytrvalec Miruts Yifter (ve starších českých pramenech se občas psal jako Mirus Jifter), který na olympijských hrách v Moskvě získal zlaté medaile v bězích na 5000 a 10 000 metrů. Bylo mu 72 let. Ale možná taky 78, to už zřejmě nikdo nezjistí.

Haile Gebrselassie ve svých pamětech vzpomíná na to, jak coby sedmiletý kluk u rádia napjatě poslouchal rozhlasové reportáže z olympijských her v Moskvě. U vytržení byl zejména z úspěchů krajana Yiftera, který si připsal vytrvalecké double – a dokázal to, co před ním Hannes Kolehmainen, Emil Zátopek, Vladimir Kuc a Lasse Virén a po něm Kenenisa Bekele se Mo Farahem. „Za všechno, co jsem, vděčím právě Yifterovi. Když jsem začal běhat, chtěl jsem být jako on,“ přiznává Gebrselassie.

Yifter se poprvé na olympijských hrách představil už v roce 1972, kdy si z Mnichova přivezl bronzovou medaili z desítky. Šanci uspět měl i na pětce a bylo by zajímavé vědět, jak by si poradil v souboji s Virénem, Prefontainem a spol. Na start však dorazil pozdě a měl po závodě. Za další čtyři roky ho zase zastavil nesmyslný bojkot afrických zemí, medaile si v Montrealu rozdělovali jiní.

V letech 1977 a 1979 byl úspěšný na tehdy prestižním Světovém poháru IAAF, v obou případech vyhrál pětku i desítku. S Henrym Ronem na dálku soupeřil o pozici nejlepšího vytrvalce světa.

Když v roce 1980 získal zmíněná dvě olympijská zlata, nikdo nemohl jejich hodnotu zpochybňovat, byť moskevské Hry bojkotovala většina západních zemí. Jeho časy a výsledky dávaly tušit, že by triumfoval za každých okolností. Yifterovou nejsilnější zbraní byly smrtící finiše. Ve své době v nich neměl konkurenci – 300 metrů před cílem nastoupil a většinou vyhrál. A pro toho, kdo dá na čísla: Yifterovy osobní rekordy mají hodnotu 13:13,82 a 27:40,96.

Zajímavostí je, že pod jeho úspěchy je svým způsobem podepsána i česká atletika. Jeho trenér Nigussie Roba totiž v 60. letech vystudoval FTVS v Praze.

Po moskevské olympiádě slavil Yifter úspěchy zejména v krosu a stal se dvakrát mistrem světa v soutěži družstev. Ale jeho hvězda už pomalu pohasínala. Není divu, měl na odchod svoje léta. Podle některých pramenů se narodil v roce 1944, podle jiných už o šest let dřív. Ke spekulacím sváděl i jeho notně ustupující účes. Pokud by platila časnější varianta, znamenalo by to, že olympijským vítězem se stal ve 42 letech…

V roce 2002 se Yifter vystěhoval do kanadského Toronta, kde také zemřel. Jeho ostatky by měly být převezeny zpět do Etiopie. Za svého života se tam nedočkal satisfakce, jakou by si asi zasloužil. Tak třeba bude se všemi poctami oceněn aspoň teď.


Na provoz Dlouhého běhu můžete
přispět ZDE.

Štítky:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

*

Zpátky nahoru