Trio to Rio. Estonky si splní olympijský sen

z rubriky Příběhy autor:

Když na zimních olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 nastoupili v útoku čs. hokejového týmu bratři Marián, Peter a Anton Šťastní, byla to svým způsobem mezinárodní senzace. Letos diváci v Riu spatří ještě větší unikát: poprvé se na olympijské půdě představí trojčata. Navíc v jednom sportu a dokonce v jedné disciplíně. V maratonu.

Dubnový maraton v Hamburku nebyl důležitý jenom pro Jiřího Homoláče, který se (neúspěšně) pokoušel o olympijský limit. Oči sportovních fanoušků z Estonska se upíraly k závodu žen, kde se třicetiletá Leila Luiková snažila zdolat čas 2:45. Ten by jí jednak zajistil nominaci do Rio de Janeira a jednak by doplnila své sestry-trojčata Liinu a Lily, jež už limit měly zajištěný dříve.

Povedlo se. Leila zdolala trať za 2:42:11 a projekt nazvaný Trio to Rio byl splněn.

Leile, Lily a Liině je třicet let, ale seriozně se začaly běhání věnovat teprve před šesti roky. Když zjistily, že v rámci Estonska si nevedou tak špatně, začaly mířit výš. První část jejich životního snu se jim splnila předloni na mistrovství Evropy v Curychu. Všechny tři se postavily na start maratonu a všechny tři doběhly do cíle. Umístění ve druhé polovině startovního pole nebylo nijak úžasné a ani časy (Liina 2:41:48, Leila 2:45:59 a Lily 2:48:49) nepatří k evropskému nadstandardu, ale i tak jejich účast vzbudila mezi atletickými fanoušky pozornost.

Loni se pokusily ojedinělý kousek zopakovat na světovém šampionátu v Pekingu, jenže Leila se nekvalifikovala. Naopak Liina jako první z rodiny stlačila v náročných podmínkách osobní rekord pod 2:40 (2:39:42) a skončila na lichotivém 27. místě, Lily doběhla na 38. pozici (2:40:30).

Sestry pocházejí z města Tartu, ale už pár let žije každá na jiném místě Estonska. Setkávají se aspoň na závodech – a tréninkových kempech. Zimu strávily v Keni a teď se chystají ladit olympijskou formu v Itálii.

Pro Rio nemají a se svými osobními rekordy ani nemohou mít velké ambice. „Doběhnout do cíle – nejlépe v osobních rekordech a s úsměvem na tváři,“ plánují shodně. „A snad za dva, tři roky budeme výkonnostně ještě dál.“

I tak je jisté, že drobné blondýnky budou mít zajištěnu větší publicitu než vítězka závodu. Protože od roku 1896 okolo země dvakrát proletěla Halleyova kometa, ale trojčata na olympiádě, to tady ještě nebylo.

A pak možná začne nový projekt. Trio to Tokyo.

P.S. Zítra se rozhodne také o nominaci německého týmu, kde by se mohla objevit dvojčata Lisa a Anna Hahnerovy. Lisa má olympijskou účast jistou (2:28:37) a Anna (2:30:19) musí čekat, zda etiopská vytrvalkyně Fate Tola (2:28:24), která tento měsíc úspěšně složila zkoušky nutné k získání německého občanství, bude mít 31. května v ruce i nový pas.


Na provoz Dlouhého běhu můžete
přispět ZDE.

Napsat komentář

Your email address will not be published.

*

Zpátky nahoru