S botami je někdy potíž. Vědí to i šampioni

z rubriky Příběhy autor:

Ať vezmete do ruky jakoukoli běžeckou příručku pro začátečníky, v každé stojí tučným písmem napsáno: v den závodu nezkoušejte nic nového! Keňský maratonec Eliud Kipchoge je příliš dobrý běžec na to, aby podobnou literaturu četl, proto o téhle poučce zřejmě nemá páru. Snad proto si v neděli v Berlíně vzal fungl nový prototyp závodek Nike Streak 6, ve kterých ho už po prvním kilometru začaly zlobit vložky a v druhé polovině maratonu se vydaly na cestu ven z bot. Řada diváků tento boj sledovala možná napjatěji než údaje na mezičasech.

Kipchoge vyhrál, v čase 2:04:01, ale o 65 vteřin mu unikl světový rekord. Podle jeho manažera Jose Hermense ho o něj připravily právě špatné boty, neboť kvůli putující vložce měl puchýře na levé noze a zkrvavený palec. Což je poněkud odvážné tvrzení.

„Testoval je před startem a vypadalo to dobře. Problém byl, že vložky nebyly dobře přilepené a nešťastně a zcela nečekaně vylezly. Takže 41 kilometrů běžel ve špatných botách,“ napsal Hermens v e-mailu redakci časopisu Runner´s World.

Nike se včera Kipchogemu omluvila a ten na oplátku pronesl pár slov o tom, že jsou to fantastické boty, nejlepší, jaké kdy měl, a že jediný problém byl v chybějícím lepidle. Zároveň vyzval své fanoušky, aby vzali obchody útokem, až se v nich objeví nová verze modelu Streak 6.

I tak se dá trapas přeměnit v PR gag. Byť poněkud těžkopádný, řekl bych.

Experti na marketing se aspoň mohou přít, jestli to byla pro Nike špatná reklama, nebo naopak výborná, protože každý, kdo maraton sledoval, teď ví, v jaké značce jeden z nejlepších vytrvalců současnosti běhá, zatímco u Kipsanga, Tsegaye či jmenovců Mutaiových zřejmě nikoli.

Už před 39 lety se díky botám proslavil jiný skvělý šampion, finský vytrvalec Lasse Virén. Tehdy šlo však o příběh vlastně opačný. Problém přišel až za cílovou čárou.

Virén na olympijských hrách v Montrealu vyhrál závod na 10 000 metrů, po jeho skončení vzal do rukou svoje tretry Onitsuka Tigers (dnešní Asics) tak, jako sjezdaři okamžitě po dojezdu berou lyže, a mával jimi divákům. MOV považoval takový způsob oslavy za nepovolenou reklamu, tenkrát byla pravidla přeci jenom přísnější, a vyloučil ho z příštího závodu na 5000 m. Virén se bránil, že si boty vyzul, protože měl od nich puchýře na nohou. To mu pochopitelně věřil málokdo.

VIREN
Lasse Virén slaví olympijské zlato s japonskými tretrami

MOV ho nakonec dvě hodiny před startem omilostnil a Virén pětku vyhrál, byla to jeho čtvrtá a poslední zlatá olympijská medaile. Boty už si v cíli nevyzouval.

O rok dřív Bill Rodgers zase překonal traťový a americký rekord v Bostonu (2:09:55), ačkoli deset kilometrů před cílem na chvíli zastavil a zavazoval si boty. Rovněž Nike, model Boston´73. Týden před maratonem je dostal poštou od Steva Prefontaina s prosbou, jestli by je nechtěl vyzkoušet (Nike tehdy byla mladá a ještě ne moc známá firma). Byly trochu větší, proto si musel po 32 kilometrech pevněji utáhnout tkaničky.

billy
Bill Rodgers a neposlušné tkaničky

Ale ještě zpátky ke Kipchogemu. Teprve za pár let se dozvíme, jestli měl keňský šampion ještě další šanci bojovat o svěťák a jak s ní případně naložil. Kdyby ne, zůstane mu aspoň neoficiální rekord za nejrychlejší maraton s vysunutými vložkami. Protože nikdo takový už se na světových závodech neobjeví, tím si můžete být jistí.

Foto: Berlin Marathon

Štítky:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

*

Zpátky nahoru