Rychleji, výše, silněji. A moderněji

z rubriky Sloupky autor:

Olympijské hry nejsou jenom soupeřením nejlepších sportovců, dokonalých taktik nebo různých tréninkových metod, ale i soubojem výrobců sportovního vybavení. Je to pro ně veletrh obřích rozměrů. A proto dělají všechno možné i nemožné, aby na sebe upoutaly pozornost.

Pro atlety platí jednoduchá pravidla, která musí pečlivě dodržovat. Značkou oblečení je ta, se kterou má reprezentace podepsanou smlouvu – např. čeští atleti v Riu mají dresy Nike, bez ohledu na individuální smlouvy. Značka bot už je volitelná.

Před začátkem olympijských her ale každý musí nahlásit, v jakých botách bude závodit. Důvod je jednoduchý: aby se sportovci nestali v průběhu soutěží terčem nájezdů manažerů konkurenčních firem, kteří by je přepláceli a přemlouvali, ať změní značku. Dřív to bývalo běžné. K dokonalosti to dotáhl německý sprinter Armin Hary, olympijský vítěz z roku 1960, který v Římě stovku běžel v pumách, ale na stupně vítězů si vzal adidasky. Chtěl zkasírovat obě firmy, akorát si však obě naštval.

Olympijské hry jsou také místem, kde firmy velkolepě prezentují svoje technologické novinky. Samozřejmě přímo na těle atletů, k nimž se týden ve světě upíná maximální pozornost. V Londýně 2012 odstartovaly běžecké boty s bezešvým svrškem, letos Adidas, Nike a spol. svým hvězdám dodávají produkty z 3D tiskáren.

Pokud ale budete sledovat atletické soutěže velmi pozorně, všimnete si, že někteří atleti mají místa, kde obvykle bývá logo výrobce, přelepené či jinak zakryté. Důvody jsou dva. Občas k tomu sahají vícebojaři, kteří mají podepsaný kontrakt s některou z menších firem, jež ovšem nevyrábí (kvalitní) boty pro technické disciplíny, proto si na disk nebo oštěp vezmou například staré, osvědčené adidasky a pouze přelepí tři pruhy. Nebo jde o atlety bez smlouvy, kteří nechtějí na tak sledované akci dělat výrobcům reklamu zadarmo a zároveň vysílají signál: „Jsem k mání!“

Olympijské kolekce připravují firmy dva roky předem. Dávají si záležet nejen na kvalitě produktů, ale i na jejich pečlivé propagaci. Vždy samozřejmě jde o nesmírně revoluční věci, moderní materiály jsou často testované u NASA či podobných institucí. Ať už jde o boty, kombinézy, rukávy, podkolenky nebo letos v atletice zkoušené aerodynamické tejpy.

Díky nim mají sportovci ještě dokonaleji naplňovat heslo rychleji, výše, silněji.

Ale funguje to opravdu tak snadno? Nepřikládá se botám a oblečení větší vliv na sportovní výkon, než je třeba? Na tyhle otázky si vždycky odpovím ve chvíli, kdy z houfu borců v ultramoderních aerodynamických kombinézách jako první cílem stovky proběhne Usain Bolt. V plandajícím a vykasaném tílku.


Na provoz Dlouhého běhu můžete
přispět ZDE.

Štítky:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

*

Zpátky nahoru