Recenze

Fair play

Nejsem filmový kritik a nevím, jestli novému filmu Fair Play by víc slušelo 70, nebo 80 %. Ale myslím, že je to po čase zase povedený snímek. V médiích se hodně psalo a mluvilo o tom, že Fair Play je prvním filmem (a po rozhlasové hře Koule druhým uměleckým počinem) zobrazujícím státem organizovaný systém dopingu před rokem 1989, ale svět vrcholového sportu je tady vlastně jenom kulisou, za níž se odehrávají důležitější věci. Je o fair play v životě, ne jenom na dráze. O fair play ve vztahu k soupeřům, ale i k rodičům, dětem, partnerům a vlastně taky… Celý text

Recenze

Born to Run. Opožděná recenze

Je to pět let, co v Americe vyšlo první vydání knihy Born to Run od Christopha McDougalla. Knihy, která se stala bestsellerem a prodalo se jí po světě přes půl milionu výtisků. Knihy, o které se hodně mluvilo, psalo, debatovalo. A možná ještě někdy bude. Knihy, která běhání uvedla do salónů, kam se Haile Gebrselassie nikdy nedostal. Pět let je dlouhá doba. Leccos se změnilo. I osudy hlavních hrdinů a některých okrajových postav. Charismarický samotář Caballo Blanco je mrtev, zemřel na selhání srdce při jednom z výběhů po Sierra Madre. Ultramaratonský šampion Scott Jurek se i díky knize stal… Celý text

Historie

František Zuna, český vítěz Bostonského maratonu

Aby titulek opravdu zaujal, musí přehánět. To je i případ tohoto titulku, přiznávám. Ale ke cti mi budiž přičteno, že v něm obsažená nadsázka je jenom mírná. Řeč je o Františku Tomáši Zunovi, který se zapsal do atletické historie jako Frank Thomas Zuna a u jeho jména je ve statistikách americká vlaječka. Mimo jiné vyhrál maraton v Bostonu (1921), ve své době byl aspoň na chvíli nejrychlejším maratoncem světa a na olympijských hrách obsadil 18. místo. Narodil se 2. ledna 1893 v Newarku ve státě New Jersey českým rodičům Emě a Rudolfovi, kteří se jako desítky tisíc dalších obyvatel… Celý text

Recenze

Steve Prefontaine: běžet až na hranu

V Americe stěží najdete populárnějšího běžce, než je Steve Prefontaine. Je po něm pojmenovaný atletický stadion, jeho jméno nese i závod Diamantové ligy, byly o něm celkem nedávno natočeny dva filmy. Je to malá záhada. Pre je totiž 40 let mrtvý. Pre nezískal jedinou medaili na olympijských hrách (mistrovství světa se v jeho době nekonalo). Pre nevytvořil žádný světový rekord. Pre závodil téměř výhradně na dráze, od míle po desítku. Závodů na silnici nasbíral poskrovnu a nevěnoval se ani ultra trailům. Ano, možná kdyby nezemřel mladý a žil do dneška, byl by jeho věhlas mnohem menší. Chyběla by mu aura… Celý text

Historie

Vzpomínky na (maratonskou) budoucnost

Mám zrovna období, kdy mě baví listovat si články ve Stadionu starými 25-35 let. Dají se tam najít opravdové perly a kuriozity. Samozřejmě z pohledu toho, kdo ví, jak to všechno pokračovalo dál. Jedním z pro mě nejzajímavějších článků byl text Krásná maratónská vášeň z března 1981, který hezky a nevědomky, ale poměrně přesně popsal, co jednou vtrhne i k nám. Tady je pár útržků: Americké noviny i odborné časopisy nikdy neopomenou připomenout, že maratón je jen pro dokonale připravené běžce a hlavně – pro opravdové muže. „Chcete získat ztracené sebevědomí? Chcete si dokázat svou sílu? Chcete vědět jakou… Celý text

Historie/Závody

Bostonský maraton, nejstarší a nejslavnější

Ze všech maratonů světa je ten bostonský nejstarší, nejprestižnější, nejsledovanější. Právě na této slavné trati urazily ženy nejdůležitější krok k plné sportovní emancipaci. Poprvé se zde pořádaly charitativní sbírky. Po událostech z minulého týdne však zůstane pro spoustu lidí především jedním ze synonym teroristického útoku. Nikdy v neděli! Nebýt nadšenců z Boston Athletic Association, možná by se dnes ani maratony neběhaly. Nebo by vypadaly úplně jinak. Maratonský závod měl premiéru sice na hned na prvních olympijských hrách v Aténách v roce 1896, ale pořadatelé předpokládali, že půjde o jednorázovou záležitost, o projev úcty k řeckým tradicím. Američtí sportovci si… Celý text

Příběhy

Emil Zátopek: osamělost přespolního běžce

V neděli 27. července 1952, krátce po osmnácté hodině, se otevřela maratonská brána olympijského stadionu v Helsinkách a sedmdesát tisíc natěšených fanoušků čekalo, který borec jí proběhne jako první. Ti, kdo měli informace z trati, tušili, že to bude Emil Zátopek. Třicetiletý běžec, který už na XV. olympijských hrách vyhrál zlato na 10 000 metrů i poloviční trati. A skutečně, Zátopek vběhl osamocen na dráhu a v poklidu si užíval ovace zaplněného stadionu. Potřetí během týdne. Helsinky se v tom okamžiku staly olympiádou Emila Zátopka, podobně jako byl Peking před čtyřmi roky olympiádou Usaina Bolta. Pocity euforie v cíli… Celý text

Příběhy

Vzestup a pád nešťastné Flo-Jo

Největší hvězdou olympijských her v Soulu se stala výstřední americká sprinterka Florence Griffith-Joynerová. Získala tři zlaté medaile, jednu stříbrnou a zaběhla časy, k nimž se dodnes nikdo nepřiblížil. Byl by to hezký příběh, kdyby se nad ním nevznášelo podezření z dopingu. A kdyby jeho hlavní hrdinka nezemřela ještě před čtyřicátými narozeninami. Dnes by Florence Griffith-Joynerové bylo 52 let. Na olympijských hrách v Londýně by jistě patřila mezi čestné hosty a obletované celebrity, možná by i pár metrů běžela s pochodní nebo komentovala atletické závody pro některou z prestižních televizních společností. Jenže bývalá americká sprinterka je už téměř čtrnáct let… Celý text

Příběhy

Eric Liddell, běžec ve službách víry

Mohl získat tři zlaté olympijské medaile a stát se nejslavnějším atletem své doby. Ale to skotský sprinter Eric Liddell odmítl. Nechtěl se vzdát víry a přesvědčení, a tak z Paříže 1924 odjel „jen“ s jedním triumfem. Jeho vnitřní síla a zásadovost se však staly inspirací i pro sportovce moderní éry. Dnešní sportovci touží po olympijských medailích od dětství. Obětují úspěchu vše. Studium, zdraví, dospívání, nekonečné hodiny plné dřiny, kolikrát i rodinu. Před téměř stoletím to ještě byla především kratochvíle pro studenty, aristokraty, úředníky i vojáky. Na profesionalismus se dívali lidé v Evropě skrz prsty. Vydělávat na živobytí sportem? Jak… Celý text

Recenze

Kniha roku (kterou si skoro nikdo nepřečte)

Kniha From Last to First vyšla v roce 2009, stejně jako Born to Run. Zatímco z druhé se stal bestseller, v dobrém i horším, prvně jmenovaná se netěší zdaleka takové popularitě. A je to škoda. Je to totiž naprostá pecka. Napsal ji bývalý anglický maratonec Charlie Spedding a původně ji vydal vlastním nákladem, po značném čtenářském zájmu pak práva odkoupilo velké nakladatelství. „Bylo to jako běžet maraton do kopce a proti větru,“ přiznává Spedding. Nicméně pro mě je jeho autobiografie zatím to nejlepší, co jsem o běhání četl. Skoro bych řekl, že je to povinná četba pro každého běžce, který… Celý text

Příběhy

Olympijský vítěz Wanjiru už žádný maraton nepoběží

Fenomenální keňský běžec Samuel Wanjiru už nepoběží žádný maraton a jeho sen o světovém rekordu zůstane nenaplněn. Olympijský vítěz z Pekingu 2008 v neděli skočil doma z balkonu. Tragicky tak ve věku 24 let odešla jedna z nejzajímavějších postav současné atletiky. Keňa neměla větší sportovní hvězdu, než byl on. Získal olympijské zlato v maratonu, vyhrával nejprestižnější závody, dvakrát překonal světový rekord v půlmaratonu. Se soupeři si na trati dělal, co chtěl. Ale málokdo až do loňského prosince tušil, že zdaleka tak úspěšně nedokáže bojovat se svými démony. Původně ta povánoční zpráva vypadala poněkud nevěrohodně. Wanjiru byl zatčen, když opilý… Celý text

Zpátky nahoru